NARUBY - Zuzana Navarova, Nerez

A sem zas já

hluboko nad věcí

A jsem zas já

pálčivá v záblescích

Dívam se do tebe

lesklá a vzdálená

Jsem trochu z ocele

a trochu smířená

a trochu smířená

Zasej mě v kamení, sklidíš mě v rozpuku,

Trhej mě z kořenù vezmu tě za ruku

Jsem tvoje nálada, jsem tvoje poslední

pùlnoční zahrada v dlážděném poledni

Jsem drátek ze stříbra, na noze holubí

Chytám tě za křídla, jsem celá naruby

Jsem rána bez hluku

lesklá a vzdálená

Beru tě za ruku

A jsem zas já

hluboko nad věcí

A jsem zas já

pálčivá v záblescích

Dívam se do tebe,

lesklá a schýlená

Jsem trochu z ocele

a trochu smířená

A trochu smířená …

Zasej mě v kameních, sklidíš mě v rozpuku,

Trhej mě z kořenù vezmu tě za ruku

Jsem tvoje nálada, jsem tvoje poslední

pùlnoční zahrada v dlážděném poledni

Jsem drátek ze stříbra, na noze holubí

Chytám tě za křídla, jsem celá naruby

Jsem rána bez hluku lesklá a vzdálená

Beru tě za ruku …

A jsem zas já

hluboko nad věcí

A jsem zas já

pálčivá v záblescích

Hluboko nad věcí

lesklá a vzdálená

Dívám se do sebe

vidím tvá ramena

Vidím tvá ramena