Z ohlasů písní ruských - Karel Kryl

Byl jest Vova na honu u Rostova na Donu

Spatřil státi na břehu krasavici zvláštní

Na výstrahy nedbaje, žena že jen kletba je

Dal se za ní do běhu, neboť vzplanul vášní

Krasavice tone v hněvu, kterak Vova třeští

Rozbíhá se ke Kyjevu, na útěku vřeští

Přeběhli tak přes hranici ke korytu Visly

Kde v té chvíli krasavici opustily smysly

La la la …

Čelist vášní převislu, přeplaval s ní přes Vislu

Utíkal s ní po břehu a něžně se k ní shýbal

A když byli za Vislou, učinil jí závislou

Jelikož ji za běhu dvěstětřikrát líbal

Když pak běžel okolo vrat s policajty v patách

Zakopl jest o kolovrat, do louže se natáh'

Ona z rukou vypadla mu do bílého snížku

A on zří, že ukradla mu komsomolskou knížku

La la la …

Maje duši bolavu, přeběhl s ní Moravu

Líbali se mnohý dni rozechvělí touhou

Krasavice líbezná dnes už, co je Liebe, zná

A náš Vova ve Vídni mívá chvíli dlouhou

Sedává pak u Dunaje s tváří sladkých madon

Tiše sobě vzpomínaje na ten hon a na Don

Krasavice jako vdova truchlí neustále

Čeká doma, až ji Vova vodnese kus dále

La la la …